Síření Úcty k Božímu Milosrdenství


Duše, které šíří úctu k mému milosrdenství, ochraňuji po celý život jako něžná matka své nemluvně a v hodině smrti nebudu jejich soudcem, ale milosrdným Spasitelem (1075). Pán Ježíš, vybízeje k šíření úcty k Božímu Milosrdenství, slíbil mateřskou péči po celý život i v hodině smrti. Zvláštní příslib dal kněžím, když řekl: Zatvrzelí hříšníci se budou obracet pod jejich slovy, když budou mluvit o mém nekonečném milosrdenství, o slitování, jež pro ně mám ve svém Srdci. Kněžím, kteří budou hlásat a oslavovat mé milosrdenství, těm dám podivuhodnou moc, pomažu jejich slova a pohnu srdci, k nimž budou mluvit (1521).

Základem kultu Božího Milosrdenství i apoštolátu je svědectví života v duchu této pobožnosti, čili v duchu dětinné důvěry v dobrotu a všemo-houcnost Boží a činné blíženské lásky.

Všechny duše - řekl Pán Ježíš - které budou velebit to mé milosrdenství a šířit jeho slávu tím, že budou vybízet jiné duše k důvěře v mé milosrdenství, nezakusí v hodině smrti zděšení. V tomto posledním boji je ochrání mé milosrdenství
(1540).

                                 *  *  *

„Věčná Lásko, toužím, aby Tě poznaly všechny duše, které jsi stvořil. Chtěla bych se stát knězem, neustále bych říkala o Tvém milosrdenství hříšným duším, které jsou ponořeny v zoufalství. Chtěla bych být misionářem a nést světlo víry do divokých zemí, aby Tě duše mohly poznat, a abych za ně, zcela strávena, zemřela mučednickou smrtí, jakou jsi Ty umřel za mě i za ně. O Ježíši, přespříliš dobře vím, že mohu být knězem, misionářem, kazatelem, mohu zemřít mučednickou smrtí skrze úplné sebezmaření a sebezapření z lásky k Tobě, Ježíši, a k nesmrtelným duším. Velká láska umí malé věci proměnit ve velké (302-303).
Mou největší touhou je, aby duše poznaly Tebe - že Ty jsi jejich věčným štěstím, aby uvěřily ve Tvou dobrotu a oslavovaly Tvé nekonečné milosrdenství" (305).